Lance Henriksen vstupuje do své páté dekády hvězd na stříbrném plátně s „The Unhealer“

Jaký Film Vidět?
 
Běží na Reelgood

Letos si připomínáme 50. výročí filmového debutu Lance Henriksena, a zatímco dotyčný film – Není to snadné – je takový, o kterém se vytrvale vyhýbá diskusi ( když A.V. Klub to představil v roce 2017 , odfrkl si a řekl: Nikdy jsem o tom filmu nemluvil, nasál jsem ho, úplně), přesto stojí za to oslavit muže, který si dokázal udržet stálé zaměstnání jako herec doslova půl století, zvláště když pracoval s takovými osobnostmi. jako Sidney Lumet ( Psí den odpoledne ), John Woo ( Tvrdý cíl ) a James Cameron ( Terminátor , Mimozemšťané ), abychom jmenovali alespoň některé. V současné době Henriksen svědomitě propaguje svůj nejnovější film, Unhealer , a když RFCB dostal příležitost popovídat si s ním o tomto projektu a mnoha dalších v jeho zadním katalogu, skočili jsme po šanci.



: Především je mi potěšením s vámi mluvit.



LANCE HENRIKSEN: Stejně tak. A ty jsi s RFCB?

Jsem.

Jsi ty a RFCB?



No, jsem na RFCB.

[Smích.] To je skvělé jméno v tomto oboru! Jsem RFCB!



Nejnovější film sandra bullock

Jsem rád, že se Justin [Cook, mimořádný publicista] rozhodl poslat mi odkaz ke sledování Unhealer minulou noc. Opravdu jsem si to užil.

Je to nářez, který vychází z tohoto malého filmu. Mohlo to být víc, ale RFCB z toho něco vyškrtly! [Smích.]

Nevím, jaký byl rozpočet filmu, ale jsem ochoten se vsadit, že to bylo mnohem menší. vzhled jako to bylo, protože na nezávislý film to vypadá skvěle. Jak jste se k němu dostal? Nahodili vám to?

Ano, udělali. Dostal jsem scénář a myslel jsem si, že je trochu prázdný, tak jsem mluvil s režisérem a nakonec jsme udělali... spoustu rouhačských věcí. [Smích.] Myslel jsem, že to potřebuje! Ta postava je takový podvodník. Víte, žije v dodávce, všude podvádí, a pak se mu poštěstí, ale neví, jak se s tím vypořádat. neví, co má dělat. Najednou má tuto moc a co s ní udělá? Co ví, jak s tím dělat? Tak jsem si pomyslel: Oh, člověče, pojďme se s tím trochu rouhat. A to jsme udělali. Měli jsme také mnohem více věcí, ale nemůžete to udělat všechno. RFCB rozhoduje!

Foto: Everett Collection

Takže čí rozhodnutí bylo šatník? To bylo tvoje?

Jo, to bylo moje. Chci říct, chtěla jsem ho ve skutečně pěkném obleku, ale v takovém, o který se léta nestaral. Žil v tom obleku! Nechci shazovat bezdomovce, ale ten chlap je bezdomovec, který žije v dodávce. Co se děje? O čem to bublá v paruce, když jde a vykopává hrob šamana? Neví, co se stane! Moje oblíbená scéna je, když ho zasáhne blesk a vrhne ho třeba 30 stop do jeho dodávky...a pak vstane a uvědomí si, že jeho zadek je zahojený! Co se sakra stalo? A odtud jde dál. Ale opravdu mě baví hrát takové postavy, už jen proto, že to otevírá dveře tomu, jak blázni jsme jako lidé. [Smích.]

Víte, nejbláznivější část je... Tohle jsem já, když mi bylo šestnáct! Šestnáctiletý kluk má neskutečnou energii, neví, co s ní a jak s ní naložit. Takže svým způsobem je to chlapík, který je uzavřený ve své nezralosti, pokud vůbec něco, snaží se předstírat, že je papežský druh.

Opravdu jsem si myslel, že to byla zajímavá premisa pro film, kdy dítě dostalo tyto schopnosti, které se obracejí proti každému tyranovi, který se ho pokusí pronásledovat, ale neví, co přesně s nimi dělat.

Jo, určitě! A ta nejistota... Takhle se cítíme ohledně koronaviru! Víte, nevíme, co dělat. Chci říct, nenosím masku ve svém domě, když jsem sám… a to je vše pouze čas. [Smích.]

Oh, slyším tě. Nechali jsme to projít naším domem poté, co to dostala moje 16letá dcera. Všichni jsme v pořádku, ale… to bylo něco.

Oh, kamaráde, to je opravdu drsné. To je děsivé. Je to opravdu děsivé. Chci říct, dostal jsem všechny tři rány. Přijdou s více, protože všechny tyto společnosti potřebují vydělávat peníze. [Smích.] To je to, co se děje.

A když si pomyslím, že budu přirovnávat vaši postavu k chlápkovi v kočovné medicíně. Někdo by řekl, že tím jsou nyní farmaceutické společnosti.

Oh, ano, naprosto. Chci říct, tihle chlapi všude mluví dvojmo. jsou trojnásobný -mluvící! [Smích.] A oni přijdou s dalším, protože znám historii, kdy jsme měli španělskou chřipku. Člověče, kdyby na tom mohli vydělat, udělali by to. Chci říct, prodali více masek, než si kdo kdy všimnul. Ale byla to také velmi špatná éra, pokud jde o peníze. Všichni lidé měli hlad.

Hraje toho chlapa... Když ho vidíte ve scénách s indiánským chlapíkem, je kvůli tomu tak rouhačský. On prostě není laskavý člověk, víš? A takové postavy miluji, protože můžete otevřít dveře a říct: No, počkej, já takový nejsem. Chci říct, opilý narkoman s léčivými schopnostmi... Jsem jako ostatní věci, ale nejsem takový že! [Smích.]

Takže když jsem se na sociálních sítích zmínil o tom, že s vámi budu mluvit, byl jsem bombardován asi dvěma tucty různých projektů, na které bych se vás chtěl zeptat, takže se je pokusím proplést.

Jasně, člověče. Cokoli chceš!

No, jedna věc, která získala více zmínek, než jsem očekával, byla Tvrdý cíl .

Víte, John Woo byl ten nejlaskavější a nejchytřejší muž, se kterým jsem kdy pracoval. Je to jediný chlap, kterého jsem kdy nechal zapálit. [Smích.] Protože jsem mu tolik věřil. Opět je tu další temná postava, ale pochází z pobytu ve francouzské cizinecké legii. To jsem si dal: že jsme s Pikem (Arnold Vosloo) byli oba společně v Cizinecké legii a prošli jsme tím světem a teď děláme to, co... [Váhá, než se začne smát.] Ne, ne, nepůjdu tam. Využívají své zkušenosti, řekněme to tak! Takže mi to dalo dobré, uzemněné jádro. A líbila se mi arogance té postavy. Já a Pik jsme tak dobře věděli, co a jak dělat. A my jsme milovali válku, takže poslední scény byly všechny o válce...a já skončím s granátem v kalhotách!

Ne eufemismus.

Ne! [Smích.] Víš, to, co mě uchvátilo, je ovládání, které měl [Jean Claude] Van Damme. Chci říct, kopl mě do obličeje v jednu chvíli v boji, a to se sotva dotklo mé kůže svým rotujícím zpětným kopem. Hodně se ovládal. Všichni jsme se snažili ze všech sil, opravdu jsme to dělali.

Právě jsem udělal rozhovor s Ginou Gershon a zeptal se jí na spolupráci s Johnem Woo Face/Off a řekla, že mu řekla, že jednou musí udělat muzikál, protože je tak krásný se svou bojovou choreografií, že by ráda viděla, jak by se to přeložilo.

Oh, on dělá choreografie každý aspekt krásně. Ale mohl jsem si vybrat svou vlastní zbraň. Chtěl jsem jen zbraň s devíti náboji. Ať se všichni ostatní zastřelí! [Smích.] Byla to ruční pistole ráže 45-70, ale kulky byly velké jako můj prst! Oni byli obrovský!

Co si pamatujete o zkušenostech z práce na Psí den odpoledne ?

No, to byl můj první film, člověče. Neměl jsem ponětí, jaké to bylo na natáčení. Chci říct, opravdu ne. Ne s profíkem jako [Sidney Lumet]. Věděl jsem jednu věc: musíš to žít. Věděl jsem, že do toho jdu, protože jsem už divadlo dělal. Tyto role musíte žít. Nemůžete je jen předstírat. Musíte se pokusit vytvořit postavu, která je uvěřitelná, bez ohledu na to, co to je, bez ohledu na to, zda hrajete světce nebo hříšníka.

Je to rozhodně film, který se za ta léta držel.

Ach jo. Al [Pacino] v tom byl skvělý. Všichni v tom byl dobrý. Měli jsme Charlieho Durninga a všechny tyhle skvělé herce. A my Všechno věřil tomu, co se děje!

Jakékoli anekdoty z práce na Návštěvník ?

Že to byl nejhorší film, jaký jsem kdy natočil. [Smích.] Byl jsem na Broadwayi, když to vyšlo, a přemluvil jsem celé obsazení, aby to šli a viděli to na 42. ulici v tomhle hrozném divadle, a bylo to tak špatné, že nějaký chlap na balkóně zařval: Oh, sakra, Chci své peníze zpět! Všichni jsme se z toho pořádně zasmáli. to bylo tak špatný.

Až donedávna jsem to nikdy neviděl a nemohl jsem uvěřit, kdo všechno v tom je. Myslím Glenn Ford, Sam Peckinpah…

…John Huston, Shelley Wintersová, všichni tihle chlapi! A pamatuji si, že John Huston řekl [Dělám solidní Hustonův dojem.] Lance, nechci se vracet, takže si tu scénu pustíme hned teď, když jsme právě skončili. A on řekl: Dobře, a ukázal na mě... a já ztuhla. A on řekl: Ne, ty máš první řadu, Lance. A řekl jsem, promiň, ztuhl jsem, protože jsem právě dostal první pokyn od Johna Hustona! [Smích.] Stálo to za to udělat celý film jen kvůli tomu. To a nakonec jsem odjel z Itálie s něčím jako pěti různými barevnými dvouřadými lněnými obleky!

Je tak zvláštní vidět Peckinpaha v herecké roli.

Jo já vím. Chci říct, tam jsem nakreslil čáru. Ani Shelley Winters nebyla žádná legrace. [Smích.] Myslím, že všichni tam byli na dovolené. Jeden s platem!

Beru to tak, že spolupráce s Peckinpahem nebyla na růžích ustláno.

Ne, opravdu ne. Nestýkal jsem se s ním, to vám řeknu!

Dobře, pojďme si tedy promluvit Ledový .

Ach jo, ten film jsem dělal rád! Opravdu jsem to udělal. Opět je to ponoření se do postavy a jen vidět, kam to jde. To je můj jediný talent. Nevím, jak to dělám, ale dělám to. Rád se do toho ponořím a navrhuji všechno. Vlastně tam jsem potkal svou ženu. Namalovala mi motorku. [Smích.] Docela cool. To je jedna strana, kterou jsem z toho dostal!

Snažím se vzpomenout si: je to ten film, ve kterém jsi do značné míry přepsal všechny své dialogy?

Ano, improvizovali jsme. Scénář byl tak špatný, tak strašně špatný... Chci říct, ať už z jakéhokoli důvodu, chlápek, který ho napsal, se ho rozhodl změnit tak, že vůdce psaných motorkářů – prezident klubu – mluvil pouze v biblických termínech. Všechny jeho dialogy. Ale pak dostal padáka a přišel nový ředitel. A potkal jsem ho v hale, když přicházel z letiště, a řekl jsem: Člověče, máme potíže. [Smích.] A sedli jsme si a on řekl: No, co budeme dělat? Řekl jsem: Hele, každé ráno začneme o hodinu nebo dvě dříve a budeme improvizovat, co ta scéna má a co obsahuje. Takže všechny dialogy v tom filmu byly improvizované.

To jsem si myslel. Dělal jsem rozhovor s vaším hercem, Williamem Forsythem, a on řekl něco jako: Nevím, jestli ve scénáři byla jediná věta, kterou jsme skutečně řekli.

Ne, nebylo. [Smích.] Ne. Uh-uh. Vymýšleli bychom hovno. Právě jsme to vytahovali z jabloně. Všechno je to zábava, hraní. Není to všechno morbidní. Je v tom spousta legrace. Na rozdíl od... No, víte, dělal jsem tři roky Tisíciletí v televizi, s Chrisem Carterem a spousta dobrých spisovatelů o tom psala. To byla úplně jiná věc. Byl introspektivní. Mnoho dialogů, které jsem dělal, bylo introspektivních a scénáře byly velmi hutné a velmi dobře udělané, ale byly obtížné kvůli množství inteligence za tím. Není moje. [Smích.] Ale někoho jiného!

Takže došlo k nějakému pohybu, pokud jde o myšlenku oživení Tisíciletí ?

Všude slýchám zvěsti, ale nevím, jestli to Chris opravdu chce udělat. Můj pocit je, že by to měli zkusit udělat film, protože to všechno stojí za to Tisíciletí … Každá show se téměř rovnala natočení nízkorozpočtového filmu. Ale nemyslím si, že nízkorozpočtový nutně něco znamená, pokud je dobrý. Mám nějaké nápady o Franku Blackovi, které pro mě udržují sérii naživu, protože jsem tuto postavu rád hrál.

Jsou nějaké konkrétní epizody, které si pamatujete jako oblíbené?

Ach, bože, to je opravdu těžké, protože za ta léta se mi všichni spojili. Pamatuji si více okamžiky než epizody.

Ze zvědavosti, pamatuješ si ten náčrt, na kterém dělali Šílená televize s názvem Najednou, Milénium?

[Vybuchne smíchy.] Jo, viděl jsem to. Oh, to byla sranda!

Dobře, dobře, protože jsem našel kopii náčrtu, takže jsem to chtěl zahrnout do díla.

[Smích ještě víc.] Jak cool že?

Musím se vás zeptat na vaši historii s Jamesem Cameronem. Jak se vám poprvé zkřížily cesty?

Do té doby jsem ho neznal Piranha II: Spawning . Věděl jsem, že pracoval na natáčení scén v L.A., ale do té doby jsem se s ním nesetkal. A když jsem se dostal na Jamajku, abych natočil film... Ten chlap, který byl producentem, také produkoval Návštěvník , takže si můžete jen představit, co nás přivítalo, když jsme tam dole. [Smích.] Nebyla tam žádná skříň!

Řekl jsem: Podívejte, musím řídit loď celým tím filmem, takže mě tam musíte dostat o týden dříve a nechat mě, abych se to naučil, protože jsem nikdy loď neřídil! A neudělal to. To by neudělal. Takže první scénu, kdy jsem na lodi, jsem ji postavil na molo. [Smích.] Byl to silný motorový člun, vymkl se mi z rukou a vyjel přímo na molo. A chlápek, který vlastnil loď, Jamajčan, málem dostal infarkt. Jim mě z toho naštěstí dostal!

Nakonec jsem koupil svůj šatník od číšníka. Protože tam byl žádná skříň a číšník měl modrý pruh na chino kalhotách a nárameníky na rameni a já hraju přístavního policistu, takže... dal jsem mu 70 dolarů a on mi dal své oblečení! [Smích.] Mám milion těch příběhů, člověče!

Cameron měl zjevně větší ambice než piraňa II

Ach ano!

Slyšel jsem, že jsi byl jeho původní volbou, abys hrál Terminátora.

No ne tak úplně. Celá věc se během let přehnala. Přišel ke mně a namaloval mě jako Terminátora, aby mu pomohl prodat film, a požádal mě, abych šel před něj, abych dal klukům na...Hemdale, myslím, že to bylo, cit pro to, co ta postava je. Takže, víš, kopl jsem do dveří a vyděsil sekretářku k smrti, takové věci. [Smích.] Samozřejmě jsem ve filmu, ale nikdy jsem ve skutečnosti nechtěl hrát Terminátora. Kdybych ho hrál, udělal bych to spíš jako pavouk černé vdovy než buldozer. Bylo by to jiné.

Ale víš, mně je to jedno. Nezhroutím se, když nedostanu roli, kterou jsem chtěl. To je v pořádku. Už jsem tu nějakou dobu a neklopýtám a nepadám s každým úderem srdce v oboru. žiju život.

Užili jste si příležitost zahrát si v průběhu let několik inkarnací Bishopa?

Oh, takhle to viděli? [Smích.] To je divné. No jo, každopádně mě pořád přiváděli zpátky. Pamatuji si, jak mi Walter Hill řekl – myslím, že to bylo třetí [ Mimozemšťan film] – Pojď, Lance, jeď do Londýna, dej si čaj a sušenku a pak se vrať domů. Tak to bude pěkné! Takže jsem udělal. A šel jsem domů. A pak mi zavolali a řekli: Musíš se vrátit. Tak jsem to udělal. A šel jsem zase domů. A oni mi volali znovu . Takže jsem udělal tři zpáteční cesty za měsíc. Myslel jsem, že ztratím své kuličky, člověče! To jsou dlouhé lety z L.A.! Ale každopádně jsem vždy na straně každého, kdo se o takový film pokouší. Chci říct, pokud mě tam budou chtít, půjdu to zkusit. To je náš život. A kdyby filmy byly jen v L.A., byli bychom tu všichni v malých stanech a točíme filmy jako za starých časů, 10 filmů týdně!

Slyšel jsem to, pokud jde Mimozemšťan 3 určitě jsi nebyl jediný, kdo to měl těžké.

Bylo to… jiné. [Smích.] Víš, to je v pořádku. A zvládám těžké chvíle.

Kolikrát jste byli během let požádáni, abyste reprodukovali Bishopův výlet nožem?

Bože, tolikrát. V restauracích. A poté, co jsem zastřelil Sala [v Psí den odpoledne ], lidé na mě ukazovali prstem a stříleli mě z druhé strany místnosti. [Smích.] Ale Bishop... Jo, říkají, Udělej trik s nožem! Jednou přišel chlap s nožem z nerezové oceli, jeden s vážně ostré hrany a řekl: Udělej trik s nožem! Řekl jsem: Promiň, nemůžu to riskovat!

Slyšel jsem to, když jsi to udělal Jáma a kyvadlo , vlastně jsi svou intenzitou znepokojil Stuarta Gordona.

To jo. [Váhá.] Musím to říct: Byl jsem na tu postavu tak trochu naštvaný, protože Torquemada napsal tři sta knih o mučení. A ten chlap přišel na natáčení – byl to dominikánský mnich – a řekl jsem: Proč jste ho prostě neexkomunikovali? A ten chlap se na mě podíval s kamennou chladnou tváří a řekl: No, byl to velmi významný teolog. A chtěl jsem ho nakopat do zadku. Omlouvám se, ale udělal jsem to! Chtěl jsem, aby! Tolik mě naštval, jak byl líný. A on si neuvědomil... Myslím, že opravdu nevěděl, kdo je Torquemada! Prodával křesťanskou identitu každému, kdo byl Žid. Když to opravdu otevřete, jdete, Oh, můj bože, ten chlap je monstrum! Ale nenuťte mě začít s politikou…

Vím, že jsi na začátku své kariéry dělal nějaké epizodické televizní práce. Máte nějaké konkrétní vzpomínky na práci na, řekněme, A-tým ? Nebo možná Cagney a Lacey ?

Oh, bože, ano. [Smích.] A-tým , dali mi největší pistoli, jakou kdy člověk viděl, protože si mysleli, že díky ní budu vypadat jako dobrý nájemný vrah. Ale ta zbraň vážila víc než já v těch dnech! Víš, šlehám to kolem sebe a snažím se vypadat drsně. Vypadám jako blbec. Ale dál Cagney a Lacey , Vlastně jsem hrál kluka, který byl docela hip k tomu, co se děje, a byl o tom verbální, takže to bylo dobré. Víte, to jsou tréninkové dny, opravdu ta éra. Jen vás to vystaví spoustě aspektů herectví. Navíc Cagney a Lacey byli prostě fajn lidi. Takže jsem byl rád, že jsem tam byl a udělal to nejlepší. A od té doby se rozvíjím. Nejsem statický, víš? Nedělám stejné staré věci.

A konečně, co mi můžete říct o zkušenostech z dělání Super Mario Brothers ?

Víš, vlastně, když jsem byl na trůnu, požádal jsem o Rice Krispies, abych se na ně mohl vykašlat. Protože, víš, padám dolů jako globus a myslel jsem si, že mé plíce budou plné rýžových křišťálů. [Smích.] Každopádně jsem kašlal a vyplivl jsem je, jako bych byl přecpaný. Ale dívám se přes celé tohle studio a byla tam žena zády ke mně, měla na sobě letní šaty a měla ty nejkrásnější nohy tanečnic. Teda krásné. Silný jako ruský rolník. Opravdu krásný. A vzal jsem ji ten večer na večeři. A pak jsem si ji vzal. Protože to byla stejná žena, která mi namalovala motorku.

Není to špatný obchod.

Ne, byla to dobrá věc! [Smích.]

kdy začíná nový Yellowstone

Will Harris ( @NonStopPop ) má za sebou dlouhou historii dlouhých rozhovorů s náhodnými osobnostmi popkultury pro A.V. Club, Vulture a řada dalších prodejen, včetně Variety. V současné době pracuje na knize s Davidem Zuckerem, Jimem Abrahamsem a Jerrym Zuckerem. (A neříkejte mu Shirley.)